Oprava rozviklané židle: lepidla, čepy a stažení

Oprava židle, která se kývá, znamená skoro vždy totéž: uvolněné spoje rozebrat, očistit ze starého lepidla až na dřevo, znovu slepit a nechat stažené po dobu, kterou předepisuje výrobce lepidla. Nakapat lepidlo do spáry bez rozebrání nestačí. Drží jen na čistém dřevě a jen tam, kde k sobě plochy těsně doléhají.

Proč se spoje židle časem uvolní

Židle je z nábytku namáhaná nejvíc. Při každém zhoupnutí na zadních nohách působí sedící člověk na spoje jako na páce a síly se soustředí do několika čtverečních centimetrů lepené plochy. K tomu dřevo pracuje: v topné sezoně vysychá a smršťuje se, v létě vlhkost přijímá a bobtná. Čep a otvor se přitom nemění stejně, protože dřevo se napříč vláken roztahuje mnohem víc než po délce.

Lepidlo opakované pohyby jednou nevydrží, a jakmile povolí jeden spoj, přebírají jeho práci ostatní. Podle mě se proto s opravou nemá otálet. Židle, která se dnes kývá jen trochu, má za čas vymačkané otvory a oprava je pracnější.

Čepy, kolíky a jak je bezpečně rozebrat

U starších židlí bývají trnože a luby spojené s nohami čepem, tedy výstupkem vyříznutým přímo na konci dílu, který zapadá do dlabu. Novější a sériově vyráběné kusy používají kolíky, samostatné válečky s rýhováním vlepené do vyvrtaných otvorů. V rozích pod sedákem navíc často sedí přišroubované rohové špalíky. Ty je nutné povolit jako první, jinak spoj nepustí.

Před rozebráním si každý díl označte tužkou nebo kouskem papírové pásky s číslem, protože zdánlivě stejné příčky mívají nepatrně odlišnou délku. Rozebírá se gumovou paličkou přes dřevěnou podložku a krátkými údery co nejblíž spoje. Pevně držící spoje bych nerozebíral vůbec a nechal bych je být. Násilím vyražený zdravý čep nadělá víc škody než užitku.

Vyčištění starého lepidla až na dřevo

Tohle je krok, na kterém oprava stojí. Disperzní lepidlo kotví v pórech dřeva, a pokud jsou póry zalité starou vrstvou, nemá se čeho chytit. Z čepů a kolíků se zbytky seškrábou dlátem nebo nožem a dočistí papírem zrnitosti kolem P120, ovšem jen tolik, aby zmizelo lepidlo. Každá desetina milimetru ubraná ze dřeva spoj uvolní.

Otvory se čistí úzkým dlátem nebo vrtákem stejného průměru protáčeným v ruce. Starý nábytek býval lepený kostním či kožním klihem, který poznáte podle sklovitých jantarových zbytků. Klih měkne teplou vodou, takže jde odstranit navlhčeným hadříkem, potom ale musí dřevo zase důkladně vyschnout.

Po očištění všechno složte nasucho. Pokud čep v otvoru drží třením a nekývá se, je spoj připravený. Když v něm volně lítá, lepidlo mezeru nezachrání a je potřeba vyměnit kolík za nový nebo čep rozšířit nalepením tenké dýhy.

Disperzní PVAC, nebo polyuretanové lepidlo

Běžné bílé lepidlo na dřevo je polyvinylacetátová disperze, zkráceně PVAC. Tuhne tak, že se voda z něj vsákne do dřeva a odpaří. Spoj je po vytvrzení pevný, lehce pružný a přebytek jde před zaschnutím setřít vlhkým hadrem. Vyžaduje ovšem těsný styk ploch a tlak.

Polyuretanové lepidlo vytvrzuje reakcí s vlhkostí a při tom napěňuje. Zaplní tak i mezeru, jenže pěna sama má pevnost malou, takže vůli ve spoji ve skutečnosti neřeší. Vytlačené zbytky se navíc špatně čistí a zanechávají skvrny na dřevě i na rukou. Za sebe bych na židli do interiéru sáhl vždy po PVAC a polyuretan nechal pro venkovní nábytek.

Co znamenají třídy D2 a D3

Norma EN 204 dělí termoplastická lepidla na dřevo do tříd D1 až D4 podle odolnosti lepeného spoje proti vodě. D2 je určena do interiéru, kde se voda nebo kondenzace objeví jen občas a krátce. D3 snese časté krátkodobé působení vody a hodí se i do prostředí s vyšší vlhkostí. Pro židli v obývacím pokoji D2 stačí, pro kuchyni považuji za lepší D3, protože se s ním pracuje úplně stejně.

Stažení svěrkami nebo popruhem a doba lisování

Lepidlo se nanáší v tenké vrstvě na obě plochy, tedy na čep i do otvoru. Správné množství poznáte podle toho, že se po stažení kolem spoje vytlačí drobné kapky. Lepí se v jednom sledu: rozvržení svěrek si vyzkoušejte nasucho, protože otevřená doba lepidla je krátká.

Truhlářské svěrky se nasazují přes podložky z měkkého dřeva, aby čelisti nezanechaly otlaky. Na rám se čtyřma nohama je často šikovnější stahovací popruh s ráčnou, který obejme celou židli a táhne všechny spoje k sobě najednou. Tlak má být takový, aby spoje dosedly, víc není potřeba.

Staženou židli hned postavte na rovnou podlahu a zkontrolujte, zda stojí na všech čtyřech nohách. Úhlopříčky sedákového rámu mají být stejně dlouhé. Dokud je lepidlo čerstvé, jde křivost srovnat přitažením jedné svěrky, po zatuhnutí už ne.

Dobu lisování i dobu do plného zatížení udává výrobce na obalu a liší se podle výrobku a teploty v místnosti. Doporučil bych nechat židli ve svěrkách přes noc a sednout si na ni až další den, i když etiketa slibuje méně. Teprve potom přichází na řadu přebroušení zaschlých zbytků lepidla a nový povrch. Kam oprava spojů patří v celém postupu, ukazuje přehled, jak renovovat nábytek z druhé ruky.

Zdroje

• ČSN EN 204 – Klasifikace termoplastických lepidel na dřevo pro nekonstrukční použití, Česká agentura pro standardizaci
• Technické listy disperzních lepidel na dřevo Ponal, Henkel
• Technické listy lepidel na dřevo Titebond, Franklin International
• Studijní materiály ke konstrukci nábytku, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně