Přepravní štítek: čárový kód, směrování a tisk doma

Přepravní štítek je datový nosič: všechno, co třídírna a kurýr potřebují vědět, je na něm dvakrát – jednou jako kód pro stroj a jednou jako text pro člověka. Adresa psaná písmem slouží až na samém konci cesty. Do té doby rozhoduje čárový kód a směrovací údaje, a když je linka nepřečte, balík se zastaví.

Co je na etiketě a kdo to čte

Nejvýraznějším prvkem je lineární čárový kód, u balíkových služeb nejčastěji typu Code 128. Nese číslo zásilky a nic dalšího; ostatní údaje si systém podle něj dohledá v databázi. Pod kódem je totéž číslo vytištěné číslicemi, aby šlo zadat ručně.

Vedle něj bývá dvourozměrný kód – podle dopravce Data Matrix, QR, PDF417 nebo Aztec. Do plošného kódu se vejde víc dat, takže může obsahovat i směrování, a díky vestavěné opravě chyb se dá přečíst i částečně poškozený.

Třetí skupinu tvoří směrovací údaje psané velkým písmem: kód cílového depa, někdy i depa výchozího, číslo rozvozové trasy a směrovací kód odvozený z poštovního směrovacího čísla. Jsou určené lidem ve skladu, kteří podle nich balíky rovnají do klecí a do aut bez čtečky v ruce. Na štítku je dál adresa příjemce, kontakt, název služby, hmotnost a u zásilek z více kusů pořadí typu 1/2.

Termotisk a tisk na kancelářský papír

Dopravci a e-shopy tisknou na termotiskárnách, většinou na samolepicí etikety o rozměru přibližně 100 × 150 mm. Přímý termotisk nepoužívá inkoust ani toner: hlava bodově zahřívá papír s citlivou vrstvou a ten v daném místě zčerná. Tisk je ostrý a rychlý, etiketa ale časem bledne a na slunci nebo u topení tmavne. Na pár dní přepravy to stačí. Druhá varianta, termotransfer, přenáší barvu z pásky a vydrží déle.

Doma se štítek tiskne na běžný papír A4, obvykle ve formátu PDF. Laserový tisk považuji za vhodnější než inkoustový, protože toner se ve vlhku nerozpije, kdežto kapka deště dokáže čáry inkoustového kódu slít dohromady. Kdo má jen inkoustovou tiskárnu, vystačí si s ní, musí však štítek ochránit.

Při tisku se nesmí měnit měřítko. Volba „přizpůsobit stránce“ kód zmenší nebo roztáhne a čtečka si s deformovanými čárami neporadí; správně je skutečná velikost neboli sto procent. Kolem kódu má zůstat prázdný světlý okraj, takže papír nestříhejte těsně u čar.

Kam štítek na krabici nalepit

Štítek patří na největší rovnou plochu, ideálně na horní stranu krabice, celý na jednu stěnu. Nesmí jít přes hranu ani přes spáru mezi klopami, kde se při manipulaci zlomí nebo roztrhne. Na válcový obal se lepí tak, aby čáry kódu běžely po obvodu jako příčky žebříku – po délce tubusu se pak kód nezkřiví.

Papírový výtisk se přelepuje průhlednou páskou po celé ploše, hladce, bez vrásek a bublin. Sám bych sáhl po matné pásce nebo po průhledné kapse na dokumenty, protože lesklá páska hází odlesky a kamera nad dopravníkem pak v kódu vidí bílý pruh. Termoetiketu naopak páskou nepřelepujte vůbec, lepidlo některých pásek tisk postupně rozpouští.

Podle mě se u domácího balení nejčastěji chybuje právě tady, ne u výplně. Dobře zabalená zásilka s nečitelným kódem dorazí později než průměrně zabalená s čistým štítkem; jak s nepřečteným kódem nakládá linka, je vidět na tom, co ukazuje sledování zásilky, když se stav zastaví.

Staré štítky a kódy na použité krabici

Použitá krabice je v pořádku, pokud z ní zmizí všechno, co umí čtečka přečíst. Kamery na třídírně snímají balík z několika stran a nerozlišují, který kód je aktuální. Najdou-li dva, zásilka buď sjede do ručního zpracování, nebo se v horším případě vydá podle starého štítku. Totéž platí pro čárové kódy výrobce natištěné přímo na kartonu.

Starou etiketu strhněte, a kde nejde dolů, přeškrtněte kódy tlustou fixou napříč čarami nebo je přelepte neprůhlednou páskou. Jedna šikmá čára nestačí, zvlášť u dvourozměrných kódů s opravou chyb. Zamazat se vyplatí i starou adresu, aby v depu při ručním dohledávání nikoho nezmátla.

Podání bez tiskárny pomocí kódu

Řada služeb dnes tisk od odesílatele nevyžaduje. Po zadání zásilky přijde krátký podací kód nebo QR kód do telefonu, obsluha výdejního místa ho načte a štítek vytiskne a nalepí sama. U samoobslužných automatů se postup liší podle provozovatele: některé mají vlastní tiskárnu, jinde se kód napíše fixou přímo na balík a etiketu doplní až depo. Podrobnosti k automatům jsou v textu o tom, jak funguje výdejní box.

Za sebe bych tuto cestu volil vždy, když ji služba nabízí, protože štítek z termotiskárny je čitelnější a odolnější než cokoli, co vyjede z domácí tiskárny. Které služby ji mají a jak se liší místem podání, ukazuje přehled přepravních služeb pro balíky.

Než balík odnesete, udělejte jednu zkoušku: vyfoťte štítek telefonem ze vzdálenosti natažené paže. Jsou-li na snímku čáry ostré, bez odlesku a celý kód leží na rovné ploše, přečte ho i linka.

Zdroje

• ISO/IEC 15417 – specifikace čárového kódu Code 128, Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO)
• ISO/IEC 16022 – specifikace symboliky Data Matrix, Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO)
• Logistická etiketa GS1 a kód SSCC, GS1 Czech Republic
• Technické podklady k přímému termotisku a termotransferovému tisku etiket, Zebra Technologies