Fotografie do inzerátu, které věc opravdu prodají

Dobré fotografie do inzerátu vzniknou s běžným telefonem, pokud dodržíte tři věci: denní světlo od okna, klidné jednobarevné pozadí a pět až osm záběrů včetně detailu každé vady. Úkolem snímků není věc zkrášlit. Mají zájemce přesvědčit, že vidí konkrétní kus v jeho skutečném stavu a že prodávající nic neschovává.

Prohlížení nabídek je rychlé listování a člověk otevře jen to, co na malém náhledu vypadá věrohodně.

Denní světlo místo lustru a blesku

Foťte ve dne poblíž okna. Žárovky a teplé LED zdroje mají barevnou teplotu kolem 2 700 kelvinů, denní světlo zhruba dvojnásobnou, a telefon tenhle rozdíl automatickým vyvážením bílé nesrovná vždy přesně. Výsledkem je nažloutlý nádech, kvůli kterému světle šedá pohovka vypadá béžově. Nejhorší je míchat obojí – okno z jedné strany a lampu z druhé –, protože pak má každá část předmětu jiný odstín.

Přímé slunce také nepomáhá, dělá tvrdé stíny a přepaluje světlé plochy. Lepší je zatažená obloha nebo místo metr až dva od okna, kam dopadá světlo rozptýlené. Stín na odvrácené straně zjemní bílý papír nebo prostěradlo postavené naproti oknu. Blesk bych nechal vypnutý vždy: na displejích, skle a lakovaném dřevě udělá bílý odlesk přesně v místě, které chce kupující vidět.

Podklad a okolí předmětu

Nejčastější vadou inzertních snímků nebývá ostrost, ale nepořádek v záběru. Vzorovaný koberec, hrnek vedle notebooku, šňůra od vysavače. Oko po takové fotce bloudí a na náhledu velikosti palce už není poznat, co se vlastně nabízí.

Stačí jednobarevná plocha: prostěradlo, dřevěná deska stolu, podlaha bez vzoru, holá zeď. Tmavé věci foťte na světlém podkladu a světlé na tmavším, jinak obrys splyne. Nábytek odsuňte od zdi aspoň na krok, aby za ním nevznikal těžký stín, a z okolí odneste to, co odnést jde.

Nastavení telefonu, které stojí za pár vteřin

Začal bych tím nejobyčejnějším: otřít sklíčko objektivu. Mastný otisk dělá kolem světel závoj a snímek působí mdle, i když je všechno ostatní správně. Druhá věc je volba objektivu. Hlavní fotoaparát telefonu kreslí nejlépe; ultraširoký modul ohýbá rovné hrany, takže skříň vypadá sudovitě, a digitální přiblížení jen zvětšuje výřez a ubírá detaily. Místo přibližování prsty udělejte krok k předmětu.

Klepnutím na displej určíte, kam telefon zaostří a podle čeho nastaví jas. U tmavé věci na světlém podkladu klepněte přímo na ni a jas případně stáhněte posuvníkem, jinak bude pozadí vypálené. Telefon držte rovně, ve výšce středu předmětu. Fotka pořízená shora z ruky zkresluje proporce a z židle udělá stoličku.

Za přeceňované považuji filtry a úpravy barev. Jediné úpravy, které dávají smysl, jsou ořez a narovnání horizontu. Cokoli dalšího zvětšuje rozdíl mezi obrázkem a skutečností, a ten se při předání obrátí proti vám.

Pořadí záběrů od celku k detailu

První snímek je celkový pohled zepředu, protože právě ten se zobrazí ve výpisu. Většina portálů náhled ořezává do čtverce nebo na šířku, proto kolem předmětu nechte volný okraj. Následuje pohled z boku a zezadu, potom detail míst, kde se věc běžně opotřebuje, a nakonec příslušenství rozložené vedle sebe.

U elektroniky přidejte fotku zapnutého přístroje a výrobního štítku s typovým označením. Před zveřejněním ale zakryjte sériové číslo a z displeje odstraňte vše osobní. U bot ukažte podrážku a patu, o nošení řeknou víc než svršek. U oblečení foťte kus rozložený nebo na ramínku a zvlášť štítek s velikostí a složením. U knih hřbet a rohy desek.

Každou vadu vyfoťte samostatně a zblízka, ideálně s něčím pro měřítko – mincí nebo svinovacím metrem. Podle mě je to nejlevnější způsob, jak získat důvěru: kdo vidí přiznaný škrábanec, přestane hledat, co dalšího chybí. Stejně otevřeně má o stavu mluvit i popis inzerátu, který fotografie doplňuje.

Chyby, které poznáte až na náhledu

Obrázek stažený z webu výrobce zájemce spíš odradí, chce vidět kus, který si odnese. Podobně působí rozmazaný záběr, snímek proti oknu nebo odraz fotografa v displeji. U lesklých ploch pomůže fotit mírně z úhlu, aby se v nich odrážela prázdná zeď.

Než snímky nahrajete, prohlédněte si je zmenšené, třeba v galerii telefonu v mřížce. Sám bych podle toho vybíral úvodní obrázek: ten, na kterém je předmět poznat i v té nejmenší velikosti. Pokud takový mezi nimi není, vezměte věc a jděte znovu k oknu – přefocení trvá pět minut a v celém postupu prodeje na bazaru je to úprava, která nestojí nic.

Zdroje

• ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů, Česká agentura pro standardizaci
• Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE), Mezinárodní světelnětechnický slovník – pojmy teplota chromatičnosti a podání barev
• ISO 12233 Photography – Electronic still picture imaging – Resolution and spatial frequency responses, International Organization for Standardization
• Apple, Uživatelská příručka pro iPhone – kapitola Fotoaparát